Cesty duší

od konců k začátkům
Michael Newton , Ph.D

Kniha přináší detailní a systematický popis duchovního světa, posmrtných stavů a existence duší v období mezi pozemskými životy. Vychází z dlouholetého zpracovávání výpovědí velkého množství lidí v hluboké regresní hypnóze.

Ukázka z knihy "Cesty duší - od konců k začátkům" od Michaela Newtona, Ph.D.

Když entity, které na nás čekají po příchodu do duchovního světa, odejdou, jsme připraveni odejít na místo léčení. Potom následuje další krok zaměřený na přeorientování duše na duchovní prostředí. Na tomto místě jsme často svými průvodci zkoušení.

Oblasti v duchovním světě nazývám obvykle místo nebo prostor kvůli jednoduché identifikaci, protože se nacházíme v nefyzickém vesmíru. Moji klienti popisují táž místa podobným způsobem, ale používají jiné označení, např. zóna odpočinku při přechodu mezi prostory; ale nejčastěji používají označení "místo léčení".


JEDENÁCTÝ PŘÍPAD

Kam jde tvoje duše po setkání s blízkými při vstupu do duchovního světa?

Chvíli jsem sám. Pohybuji se neuvěřitelně daleko. Co se děje?
Jsem veden neviditelnou silou na odlehlejší místo - je to vstup do prostoru čisté energie.

K čemu bys to přirovnal?

Je to - "léčivá loď ".

Popiš co nejpodrobněji, co prožíváš.

Jsem uvnitř teplého, zářivého světla. Prochází mnou jako proud tekoucí energie. Je to jako proud páry. Nejprve kolem mne víří, potom se jemně dotýká mé duše, jako by byl živý. Pak mnou proniká jako oheň a já se cítím jako bych byl v koupeli, jež mne očišťuje a uzdravuje od všech zranění.

Někdo tě koupe, nebo je to jen hojivý proud světla přicházející zvenčí?

Jsem sám, ale to koupání je řízené. Koupe se moje podstata, která se obnovuje po pobytu na Zemi. Slyšel jsem, že je to, jako když si po dlouhém pracovním dnu dáš sprchu. (smích) Po dlouhém pracovním životě. Je to ale mnohem příjemnější a přitom nejsem vůbec mokrý.

Když nemáš fyzické tělo, jak může tato energetická sprcha léčit tvoji duši?

Tím, že se dotýká mého bytí. Můj předcházející život v těle byl velmi unavující.

Chceš říct, že problémy s tělem a lidskou myslí poznamenají duši emocionálně i po smrti?

Ano! Moje sebeuvědomění - kdo jsem jako bytost - bylo ovlivněno mozkem a tělem, ve kterém jsem se nacházel.

I když ses od toho těla navždy oddělil?

Každé tělo na tobě zanechá otisk, přinejmenším na určitou dobu. Některá z těl, která jsem míval, ve mně zanechala nesmazatelné stopy. I když se od nich osvobodíš, zůstávají zvláštní vzpomínky na těla v určitých životech.

Vraťme se teď k naší léčebné sprše. Řekni, jak se cítíš?

Jsem ve světle. Prochází skrze moji duši a očišťuje mě od většiny negativních "virů". Dovoluje mi, abych se zbavil závazků z předcházejícího života, a zároveň přináší návrat k úplnosti.

Má tato sprcha stejný vliv na všechny?

(pauza) Když jsem byl mladší a méně zkušený, přicházel jsem sem v horším stavu - tato energie jako by byla méně účinná, protože jsem ji neuměl využit k dokonalému očištění se od negativity. Stará zraněni mě bolela déle, i když na mne působila léčebná energie.

Myslím, že rozumím. Co děláš teď?

Jakmile jsem uzdravený, odcházím na tiché místo, kde se setkám se svým průvodcem.


Místo, které jsem nazval "léčebná sprcha", je počátkem rehabilitace vracejících se duší. Následující stupeň nazvaný "orientace" (následuje neodkladně hlavně u mladých duší), je setkání s průvodcem. Očištěná duše přichází k průvodci, aby spolu stručně zhodnotili život, který právě skončil. Orientace je tu jakýmsi vstupním pohovorem poskytujícím další emocionální uvolnění a vyladění při vstupu do duchovního světa.

Lidé v hypnóze, kteří podstupují tento druh setkání s průvodcem, hovoří o jemném, laskavém, ale zároveň hodnoticím přístupu. Tohoto průvodce si můžete představit jako svého nejoblíbenějšího učitele ze základní školy. Je to přímý člověk, kterému na vás záleží, zná všechny vaše učební návyky, vaše silné i slabé stránky, vaše obavy. Je vždy připraven s vámi pracovat, stačí jen, abyste projevili přání pokračovat ve výuce. Pokud si to nepřejete, nerozvíjíte se. Před tímto učitelem nic neschováte. Při telepatické komunikaci nemá smysl žádné vykrucování ani lhaní. Příběh scén, během nichž probíhá orientace, je různý - záleží na stavu duše po návratu do duchovního světa. Duše uvádějí, že orientace probíhá v oddělené "místnosti".

Prostředky a intenzita této první komunikace jsou po každém životě jiné. Následující případ je příkladem orientace, která svědčí o tom, že vyšší síla si přeje přinést vracející se duši klid.


DVANÁCTÝ PŘÍPAD

Uprostřed prostoru je můj dětský pokoj, ve kterém jsem prožil nejšťastnější chvíle dětství. Vidím známou tapetu posázenou růžemi, postel se čtyřmi plakáty a vrzajícím pérováním pod hrubou prošívanou přikrývkou od babičky. Když jsem míval problémy, vedl jsem s babičkou zcela pravdivé rozhovory - babička je tady, sedí na pelesti postele obklopená mými oblíbenými plyšovými zvířátky a čeká na mne. Její vrásčitá tvář je jako vždy plná lásky. Po chvíli si uvědomuji, že je to můj průvodce Amephus. Mluvím s ním o smutných i veselých obdobích života, který jsem právě skončil. Vím, že jsem udělal chyby, ale on je ke mně velmi laskavý. Když na to vzpomínám, smějeme se tomu i pláčeme. Diskutujeme o tom, co jsem měl se svým životem udělat a neudělal. Konec je dobrý. Vím, že si mám v tomto překrásném světě odpočinout. Odpočinek potřebuji. Nezajímá mě, jestli ještě někdy půjdu zpět na Zemi - můj skutečný domov je tady.


Ukázka z knihy "Cesty duší - od konců k začátkům" od Michaela Newtona, Ph.D.

 Nakladatel: Eugenika
 Originál: Journey of Soul, překlad: Daniela Pilařová
 Formát: 161 stran, 20x13cm, česky, brožovaná vazba
 Rok vydání: 2002