Jehlice kořen

Jehlice kořen (Radix ononidis)

Použití     Diuretikum. Močopudné působení se připisuje především silici a hlavně flavonoidům a ononidu, látce s podobnou chemickou strukturou jako má glycyrhizin lékořice. S ohledem na močopudné působení se droga používá i proti revmatismu, při chronických kožních chorobách, hemoroidech i při vysokém krevním tlaku (má metabolizující působení) a pro přítomnost silice a flavonoidů i jako dezinficiens, zejména močových cest. Droga má slabé hemolytické účinky, saponiny však neobsahuje. V lidovém léčitelství se používá také při onemocnění dnou a revmatických potížích.

Běžný výklad vědeckého označení jehlice vychází z latinského onos = osel, což znamenalo krmivo pro osly; druhové jméno upřesňuje – spinosa v latině znamená trnitý. Antická ononis sloužila v léčitelství Řekům i Římanům podobně jako ta dnešní, měla však i speciální indikace (mírnila např. bolesti zubů). Podle starých pověr chránila dobytek. Tabernaemontanus věřil, že mění obyčejné kovy na stříbro. Ve Francii se více používá jehlice trnitá, kterou doporučoval i známý fytoterapeut Leclerc (1927). Obsahové látky Triterpeny, isoflavonoidy (isoflavony, glykosidy formononetinu, biochaninu A), stopy silice.