Jak přežít zimu

aneb období temna

Na podzim a v zimě má náš imunitní systém spoustu práce. Zejména zimní měsíce jsou obdobím největší nemocnosti, zpravidla v tuto dobu, nejčastěji v lednu, také řádí chřipkové epidemie. Vlhko a chlad negativně působí na dýchací cesty, protože brání jejich prokrvování. Zátěží je také střídání teplot a pobyt v suchých přetopených místnostech. Důsledkem toho jsou suché sliznice, které jsou náchylnější k infekcím. Oslabování imunity má na svědomí také každodenní stres. V zimních měsících je naše psychika vystavena zvláště velké zátěži.

Krátké dny a nedostatek slunečního svitu nepříznivě ovlivňují náladu a pocit pohody. Za polárním kruhem ve Skandinávii, kde panuje polární noc, proto lidé chodí do světelných kaváren, kde se svítí žárovkami vydávajícími světlo podobné slunečnímu, aby tolik netrpěli depresemi.

Říká, se: Veselá mysl - půl zdraví. Je na tom mnoho pravdy, protože špatná nálada zhoršuje obranyschopnost organismu a tím zvyšuje riziko onemocnění.

Tady je pár rad, jak co nejlépe přečkat zimní měsíce:

Jak jíst pro zdraví - „Předpokladem toho, abychom se ubránili chřipce, je celkově dobrý fyziologický stav,“ říká MUDr. Petr Čáp, PhD., z centra alergologie a imunologie pražské Nemocnice Na Homolce. Základem je potrava bohatá na vitaminy a minerály. Vitamin C obsažený v citrusech a dalším ovoci, v zelenině, v zelených bylinkách, ale i v bramborách a v kysaném zelí zvyšuje imunitu. Sliznice pomáhá chránit před vysycháním vitamin A – denně by proto měla být na vašem jídelníčku zelená zelenina, mrkev nebo luštěniny. Mléčné výrobky pokryjí spotřebu nejen vápníku, ale i vitaminů B, laktobacily dále zlepšují imunitu. Když si ranní müsli vylepšíte hrstkou ořechů, dostanete tak dávku vitaminu E, který zvyšuje obranyschopnost buněk. Ryby, maso a celozrnné obilné produkty dodají vašemu tělu zinek a selen. Nejen pro děti, ale i pro dospělé přitom platí: do „zdravého“ jídla se nenuťte. Výzkumy mezi Francouzkami prokázaly, že člověk, který občas udělá nějakou tu dietní chybičku, ale jí s radostí a potěšením, je zdravější než ten, kdo se nutí do zdravých jídel, která mu nechutnají, a má z toho stres.

Dostatek pohybu i odpočinku - Důležitý je pohyb – a to ne jen „tanec“ mezi sporákem a žehlicím prknem a občasný sprint mezi regály supermarketu. Zařaďte do svého programu dvakrát týdně plavání, jízdu na kole nebo na rotopedu, přitom se ale nepřetěžujte, naordinujte si jen takovou zátěž, jaká je vám příjemná, protože nadměrná únava a vyčerpání dělá z organismu snadnější cíl pro viry a bakterie. Nevynechávejte procházky na čerstvém vzduchu a využívejte dnů, kdy svítí slunce, k pobytu venku. Slunce nejenže zlepšuje náladu, jak už bylo řečeno, ale také pomáhá vytvářet v těle vitamin D, což je zvláště důležité u malých dětí pro výstavbu kostí (proto se jim v našich zeměpisných šířkách vitamin D podává – viz článek Děti a vitaminy). Dospělým dodá vitamin D potrava - ryby, vejce, mléko a máslo.

Stres narušuje imunitu. Proto si dopřávejte denně chvíle odpočinku. Využijte k tomu dobu, kdy děťátko spí, uvařte si šípkový čaj (šípky jsou bohaté na vitamin C) a přečtěte si oblíbený časopis nebo kapitolu z knihy. Podle MUDr. Čápa náchylnost k chřipce a dalším onemocněním zvyšuje kromě přepracování také nevyspání. Obecně platí, že v zimním období člověk potřebuje k regeneraci asi o hodinu více spánku než v létě.

Obyvatelé severských států nedají dopustit na saunu. Právem. Tělo se při saunování musí přizpůsobovat prudkým změnám teploty a je pak méně náchylné k nemocem z nachlazení. Podobnou službu vám prokáže otužování střídavými sprchami teplou a studenou vodou.

Omezte alkohol a cigarety. Tělo se tak může lépe soustředit na svoji obranyschopnost. „Při kouření škodliviny neustále dráždí sliznice, a ty jsou pak méně odolné vůči infekci,“ vysvětluje MUDr. Čáp.

„Babičkovské“ rady i preventivní očkování K oslabení imunity může přispět i prochladnutí. Proto doktor Čáp doporučuje nepodceňovat „babičkovské rady“ – přiměřeně teple se oblékat a když přijdeme vymrzlí zvenku nebo máme pocit, že „na nás něco leze“, vypařit si nohy v lavoru s horkou vodou.

Češi podle MUDr. Čápa stále ještě nedostatečně využívají možnosti nechat se očkovat proti chřipce. V České republice každoročně onemocní chřipkou zhruba dva miliony lidí, komplikace chřipky mají na svědomí 2000 úmrtí za rok. Proočkovanost naší populace je 6-7 %, v západní Evropě je to 21 %. Letos byl u nás zájem o očkování proti chřipce vyšší než jindy vzhledem k hrozícímu nebezpečí pandemie ptačí chřipky, takže byl očkovací vakcíny mnohde nedostatek. Očkovat by se měly každoročně na podzim nechat hlavně rizikové skupiny – těhotné ženy, děti, lidé s chronickými srdečními a plicními chorobami, astmatem a chorobami ledvin, senioři a lidé s vrozenou nebo získanou ztrátou imunity. A co již zmíněná ptačí chřipka? Podle MUDr. Čápa se nový kmen chřipkových virů statisticky očekává už 5-10 let. Pokud se skutečně vyvine, nejdůležitější pro odvrácení pandemie budou podle jeho názoru zásadní opatření v ohnisku výskytu. Obecně platí, že bychom měli v období, kdy hrozí zvýšené riziko chřipky a nemocí z nachlazení, důsledně zachovávat základní hygienické zásady – při kašli a rýmě používat kapesník, nemoc vyležet a neroznášet infekci dál a co nejvíce omezit pobyt v místech, kde se shromažďuje velké množství lidí.